Přečetl jsem článek v jakémsi blogu.
Psal to tvor ovládaný žlázami s vnitřní sekrecí (rozumněj žena).
V kostce.. Ženu oslovil cizí muž, šli spolu na kafe a žena naprosto unešena z mužova netradičního a osobitého způsobu balení uvědomila, že vlastně komunikace s jejím okolí není taková jakou by si představovala.
Naučili jsme se špatně naslouchat druhému a pokládat otázky v emotičně negativní rovině bez hlubšího zájmu o druhou osobu. A já s tím souhlasím.
Přidávám úryvek z článku …
Neptejte se svých přátel, jak bylo v práci, co dělali přes den a jaké si koupili tričko. Ptejte se jich, jestli je jejich práce naplňuje (a proč), jestli strávili den podle svých představ (a jaké jsou) a proč si koupili zrovna žluté tričko.
Protože všechno má své skryté významy,
my jsme si jen odvyli jich všímat.
Každého člověka potěší, když se o něj někdo zajímá.
Ať už je to náš přítel(kyně), bratr, sestra.. Nebo kdokoliv jiný blízký.
Měli bysme dávat pozor na to, zda nás opravdu zajímá druhý člověk, nebo se jen principielní vstřícností snažíme pokládáním otázek udržet váš vztah v nějakých aktivních hodnotách.
Samozřejmě každý tak někdy koná…
Zkomolené ‚Mluviti zlato.‘ je vážné líbivou frází, trefnější ale vidím ‚Upřímně mluviti zlato.‘
– pramen téhle reakce: http://www.mitvsehotovo.cz/2012/01/mluviti-zlato/
Jay's Wonder Word 